Holografický model vztahových systémů
Typ přístupu ke konstelační systemické práci může být jednak čistě hravě-pragmatický nebo alternativní holografický. Pragmatický tím, že bez ohledu na porozumění zástupným rolím, přenosům a projekcím lze názorně přijímat porozumění systémovým pravidlům, přijímat inspiraci z této rodinné či firemní hry. Holografický proto, že každý vztahový systém můžeme vnímat také jako hologram (holografický obraz tohoto systému), kde z každé části celku lze vyvolat obraz tohoto celku. Jinými slovy to také znamená, že každý člen určitého systému sebou nese obraz tohoto celého systému, čehož lze využít pro práci s celým systémem.
1. Vysvětlení principu hologramu v obecné rovině:
- Holografie je trojrozměrná fotografie, která není založena na intenzitě světla, ale na vlnové povaze světla a interferenci světelných vln. Matematické základy této techniky položil britský vědec Dennis Gabor, který za své dílo obdržel Nobelovu cenu.
Použití holografické techniky a holografických obrazů se dostává stále více do vědeckých aplikací i našeho běžného života. Existují holografické modely vesmíru, lidského mozku a těla, rozvíjí se holografická mikroskopie. Holografická fotografie má neuvěřitelnou kapacitu uchovávání informace, kdy na jeden jediný obrázek lze zaznamenat několik set holografických obrazů pomocí následných expozic, pod stejným či jiným úhlem. Následným osvětlením pod příslušnými úhly pak lze všechny tyto obrazy vyvolat zpět. V jedné postavě tak mohou být například ukryty obrazy obličejů jiných lidí, a to velice věrně a prostorově. Holografická mikroskopie umožňuje zachytit v jednom obrazu různé hloubky zaostření a studovat tak například list v celém řezu.
Hologram vzniká rozštěpením laserového světla ve dva samostatné svazky paprsků. První paprsek (pracovní) se odrazí od objektu, který má být fotografován, v tomto případě od jablka. Pak je umožněno druhému paprsku (referenční), aby se srazil s odraženým světlem prvního, a výsledný interferenční obraz je zaznamenán na filmu – viz obr.1.
Obr.1 : Vytvoření holografického obrazu
Oproti normální fotografii obsahuje každá část kousku holografického filmu všechny informace o celku, takže pokud je holografická deska rozlámána na kousky-fragmenty, tak každý fragment může být použit pro rekonstrukci celého původního obrazu – viz obr.2. Paměť je tedy v hologramu rozptýlena a každá jeho část, obsahující úplnou difrakční strukturu, obsahuje kompletní informaci o zachyceném celku, pouze se s klesající velikostí fragmentu snižuje rozlišení vyvolaného obrazu.
1. 2. Aplikace na vztahový systém
Aplikací principu a možností hologramu a holografie na vztahové systémy můžeme tedy dostat velmi srozumitelný a logický model jejich fungování a dynamiky v nich. Pokud tedy například si:- představíme, že naše pozornost spouští laser a nastavuje úhel svazku – pohledu na věc.
- za odražený pracovní paprsek dosadíme naše emoce,
- za referenční paprsek dosadíme naše vědomí,
- za holografickou desku dosadíme systémové svědomí dané skupiny lidí.
- za fragment holografické desky dosadíme svědomí jednotlivého člena systému.
Pozn.: Systémové svědomí přesahuje hranice vlastních zkušeností a názorů jednotlivce a je obtížné je nějak striktně definovat a uchopit, přesto má každý možnost ho cítit, cítit jeho tlak na sebe nebo vidět rozdílnost tohoto tlaku v různých národech, náboženských či jiných společenstvích, rodinách či firmách. To, co je někde morálním standardem je jinde zase nepřípustnou a zavrhovanou možností a není jednoduché se z této kontroly vymanit dokonce ani za předpokladu, že dotyčný člen systému s těmito pravidly vědomě nesouhlasí. Systémové svědomí můžeme tedy vnímat jako uložený řídící program, kontrolující naše myšlení, cítění i konání. (více viz Hranice systému).
Výsledný obraz pak bude obsahovat zachycené emoce ze vztahů a dějů v systému, reakce na ně a všechny neuskutečněné potřeby a tendence vyplývající z těchto vztahů (zachovávají si emoční náboj) a celkové tendence systému po návratu do emočně vyváženého a optimálního stavu.
Pokud tedy připustíme existenci nějaké takovéto aplikace hologramu na vztahové systémy, tak potom můžeme logicky vyvodit, že každý člen systému si sebou nese právě výše popsaný obraz celého vztahového systému, ke kterému patří, emoční obraz svých předků a jejich vztahů, potřeb a tendencí. Podobným způsobem se tento hologram utváří rovněž v dalších vztahových systémech – v zaměstnání, ve firmách a pod.
| < Předchozí | Další > |
|---|
